Nové benefity 2027 a duševní zdraví pečujících: Pomoc z papíru, nebo riziko skrytého vyhoření?

Nové benefity 2027 a duševní zdraví pečujících: Pomoc z papíru, nebo riziko skrytého vyhoření?

Od ledna roku 2027 čeká české zaměstnavatele a HR velká novinka – legislativní úprava otevírá dveře benefitům zaměřeným na sociální péči. Může jít o pomoc pro zaměstnance, kteří po práci nastupují na „druhou směnu“ a pečují o své blízké. Pokud se však novinka neuchopí správně, může zvýšit tlak na pečující a zvýšit riziko jejich vyhoření. Jak tedy s benefity pracovat a na co si dát pozor?

1. Co přináší nová architektura benefitů pro rok 2027

Stávající dva limity nahradí pět samostatných kategorií. Rozhodující je přitom datum faktického poskytnutí benefitu od 1. 1. 2027:

1. Sociální služby (nově bez limitu): Osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, stacionáře či tísňová péče pro zaměstnance i jejich rodinné příslušníky.

2. Volnočasové benefity (bez limitu): Ruší se dosavadní strop (polovina průměrné mzdy) pro sport, kulturu, vzdělávání, školky či tištěné knihy.

3. Rekreace a zájezdy (nový limit 20 000 Kč): Vyčleňují se ze všeobecného volného času do vlastní kategorie s nižším limitem.

4. Zdravotní benefity (limit průměrná mzda): Běžná zdravotní péče zůstává zastropována.

5. Vybraná preventivní péče (bez limitu): Nadstandardní prohlídky, očkování a onkologické screeningy jsou osvobozeny nad rámec limitů.

2. Proč „pouhé přidání možnosti“ nestačí

V České republice pečuje o někoho blízkého přibližně 40 % dospělých. Pro většinu z nich to znamená neplacenou „druhou směnu“ po práci v rozsahu 20 a více hodin týdně. Ti, kteří pečují o stárnoucí rodiče či dlouhodobě nemocné příbuzné, tak dennodenně čelí extrémnímu tlaku na fyzické i duševní zdraví.

Představitelé státu i firemní inzeráty oslavují možnost přispívat na osobní asistenci či stacionáře. Průzkumy ale ukazují tvrdou realitu: až 75 % firem nehodlá celkový rozpočet na benefity navyšovat. Novou možnost pouze přihodí do stávajících Cafeterií jako další položku v nabídce.

Pro pečujícího zaměstnance tím však vytvářejí nebezpečné psychické dilema.

Pokud se rozhodne využít svůj benefit na sociální služby, získá příspěvek na pár hodin asistenta – jediný den v denním stacionáři přitom stojí až 1 295 Kč, takže běžný měsíční budget na benefity ve výši 500 až 1 000 Kč pokryje jen zlomek nákladů. Tím, že tyto body pracovník odevzdá za péči o blízké, ale přichází o jakýkoliv rozpočet na vlastní masáž, cvičení, terapii nebo odpočinek. Právě nedostatkem času pro sebe a na regeneraci pečující často trpí. 

Pokud se pečující naopak rozhodne věnovat body sám sobě, velmi pravděpodobně se dostaví výčitky svědomí: „Jak si můžu jít zaplavat nebo zaběhat, když jsem mohl finančně ulehčit tátovi s asistencí?“

Past vyhoření: Původním smyslem volnočasových benefitů byla prevence syndromu vyhoření a obnova sil. Pokud zaměstnanec obětuje osobní odpočinek, aby z nízkorozpočtové benefitního programu zafinancoval stacionář pro své blízké, vymění i poslední zbytky vlastní psychické kompenzace za to, aby vůbec dokázal zůstat v práci.

3. Na co si dát pozor v HR praxi 

Abyste mohli pečujícím zaměstnancům skutečně pomoci a nevystavili firmu rizikům při daňových kontrolách, pamatujte na následující specifika:

• Příspěvky na sociální služby jsou pro firmu nedaňovým nákladem: Osvobození platí pro zaměstnance, ale pro zaměstnavatele jde o náklad ze zisku po zdanění nebo z FKSP/sociálního fondu.

• Preventivní zdravotní péče je daňově uznatelná: Výjimkou z nedaňových nákladů je cílená preventivní péče (např. preventivní prohlídky či screeningy).

• Nutná revize směrnic do konce roku: Všechny vnitřní předpisy a kolektivní smlouvy odkazující na starou formulaci „polovina průměrné mzdy“ je nutné upravit.

4. Doporučení pro HR: Jak podpořit neformálně pečující smysluplně

Pokud má být zařazení sociálních služeb do benefitů více než jen náborové PR v inzerátech, vyplatí se zvážit cílené kroky:

Uvažujte o cíleném navýšení budgetu: Zvažte možnost stanovit pro pečující zaměstnance samostatný příspěvek na sociální péči mimo běžný budget na regeneraci.

Kombinujte benefity s flexibilitou: Pro duševní pohodu pečujícího je často důležitější pružná pracovní doba, zkrácený úvazek nebo pružný home office než pár stovek korun navíc.

Předcházejte stigmatu: Vytvářejte ve firmě prostředí, kde se zaměstnanci nebojí sdílet, že doma pečují o osobu blízkou. Nabídněte jim podporu v rámci EAP (Employee Assistance Programs) nebo najděte konkrétní pomoc dle obtíží pomocí filtru pomoci (https://dusevnizdravipecujicich.cz/najit-pomoc#vyhledat).

Neplánujte podporu pro pečující na základě odhadů.  Získejte reálná data přímo od zaměstnanců – dejte zaměstnancům prostor pro vyjádření toho, s čím se konkrétně potýkají a co jim usnadní život. Podpora bude cílená a prostředky efektivně vynaložené. S celým procesem od zjišťování potřeb až po návrh funkčního řešení vám rádi pomůžeme. Neváhejte se na nás obrátit.

3 nejčastější otázky personalistů k benefitům 2027

1. O jaké benefity zaměstnanci nejvíce stojí? Především o ty, které si sami vyberou na základě svých aktuálních životních potřeb. Místo odhadování a plýtvání rozpočtem mapujte potřeby přímo a nechte zaměstnance hlasovat.
2. Jaké jsou zákonné novinky v zaměstnaneckých benefitech? Od roku 2027 se ruší jeden plošný limit a benefity se dělí do 5 kategorií. Nově lze bez limitu přispívat na sociální a preventivní péči, zatímco pro rekreace platí strop 20 000 Kč.
3. Jaký je rozdíl mezi daňově uznatelnými a neuznatelnými benefity pro firmu a na co si dát pozor při daňové kontrole? Daňově uznatelné benefity snižují základ daně firmy, zatímco neuznatelné se hradí ze zisku po zdanění. Pro kontrolu je klíčové mít vše správně smluvně ukotveno a dodržet limity u zaměstnance.

Zdroje:

https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=10&t=189

https://www.ceska-justice.cz/2026/09/zamestnanecke-benefity-meni-detail-nepotesi/

https://www.sme-union.cz/zamestnanecke-benefity-se-od-ledna-meni-volnocasove-ztrati-strop-rekreace-dostane-limit-20-000-korun/

Zdroj fotografie: https://www.agewithoutlimits.org/

......................

O autorce:

Mgr. et Mgr. Eva Frýbortová

Psycholožka, právnička a odborná garantka projektu Duševní zdraví pečujících

Eva Frýbortová spojuje odborné zázemí v oblasti práva a psychologie, které uplatňuje jako expertka na Terapeutické lince Sluchátko a vedoucí projektu Duševní zdraví pečujících. Ve své praxi se specializuje na komplexní psychologické a právní aspekty duševního zdraví pečujících a na problematiku domácího a sexualizovaného násilí. Vedle advokační činnosti zaměřené na prosazování systémových změn v těchto oblastech se věnuje lektorování.